Zastupitelstvo obce Nedvězí se na svém 2/2009. zasedání dne 5.6.2009 usnesením č. 2/2009 usneslo vydat na základě ustanovení § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a § 15 Nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně ve znění Nařízení vlády č. 498/2002 Sb., tuto obecně závaznou vyhlášku:

POŽÁRNÍ ŘÁD OBCE

Čl. l

Úvodní ustanovení

Požární řád obce Nedvězí upravuje organizaci a zásady zabezpečení požární ochrany v obci.

Čl. 2

Vymezení činnosti osob, pověřených zabezpečováním požární ochrany v obci/městě

V obci Nedvězí je zřízena jednotka sboru dobrovolných hasičů, za její činnost odpovídá velitel jednotky.

Za požární ochranu obce odpovídá starosta obce.

Na obecním úřadě působí starosta pověřený plněním úkolů na úseku požární ochrany, který organizuje preventivně výchovnou činnost, zejména ve spolupráci s organizacemi působícími na úseku požární ochrany.

Čl. 3

Podmínky požární bezpečnosti při činnostech, v objektech nebo v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru se zřetelem na místní situaci

Obdobně platí nařízení Pardubického kraje, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů.

Čl.4

Způsob nepřetržitého zabezpečení požární ochrany

a) Nepřetržitou službu zajišťuje požární stanice HZS Pardubického kraje v Pardubice (tísňové telefonní číslo 150, příp. 112).

Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce se svolává sirénou umístěnou na požární zbrojnici. (Sirénu lze spustit ručně od vchodu do požární zbrojnice.)

Čl. 5

Jednotky sboru dobrovolných hasičů obce, kategorie, početní stav a vybavení

a) Obec zřizuje jednotku sboru dobrovolných hasičů obce, uvedenou v příloze č. 1. Kategorie, početní stav a vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany jednotky sboru dobrovolných hasičů obce jsou uvedeny v příloze č. 1. Příloha č. 1 je nedílnou součástí požárního řádu obce.

b) Členové jednotky se při vyhlášení požárního poplachu co nejrychleji dostaví do požární zbrojnice adresa Nedvězí 87 nebo na jiné místo, stanovené velitelem jednotky.

Čl. 6

Přehled o zdrojích vody pro hašení požárů a podmínky jejich trvalé použitelnosti. Stanovení dalších zdrojů vody pro hašení požárů a podmínky pro zajištění jejich trvalé použitelnosti

1. Obec Nedvězí stanovuje následující zdroje vody pro hašení požárů a další zdroje požární vody, které musí svou kapacitou, umístěním a vybavením umožnit účinný požární zásah

a) přirozené

1. Obecní rybník u obecního úřadu – čerpací stanoviště u silnice

2. Rybník „Petráček“ – čerpací stanoviště na hrázi

b) umělé

1. Obecní nadzemní hydranty,

2. Požární nádrž „HALUZÁK“

c) víceúčelové

1. Vodojem – zásobárna pro nadzemní hydranty

2. Obec Nedvězí v případě potřeby zpracovává a udržuje v aktuálním stavu plánek obce s vyznačením zdrojů vody pro hašení požárů, čerpacích stanovišť pro požární techniku a vhodného směru příjezdu/příjezdové komunikace.

3. Vlastník nebo uživatel zdrojů vody pro hašení je povinen¹, v souladu s předpisy o požární ochraně, umožnit použití požární techniky a čerpání vody pro hašení požárů, zejména udržovat trvalou použitelnost čerpacích stanovišť pro požární techniku, trvalou použitelnost zdroje.

4. Vlastník pozemku/příjezdové komunikace ke zdrojům vody pro hašení je povinen¹ zajistit volný příjezd pro mobilní požární techniku. Vlastník převede prokazatelné tuto povinnost na další osobu (správce, nájemce, uživatele), nevykonává-li svá práva vůči pozemku nebo komunikaci sám.

¹⁾ §7 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 7

Seznam ohlašoven požárů a dalších míst, odkud lze hlásit požár a způsob jejich označení

Úlohou ohlašoven požárů je přijímat hlášení o vzniku požáru, vyhlásit požární poplach v obci a další činnost zabezpečovat v souladu s řádem ohlašovny požáru. Ohlašovna požárů musí být viditelně označena tabulkou „Ohlašovna požárů“, vybavena vhodnými prostředky tak, aby mohla přijímat hlášení o vzniku požáru a řídit se řádem ohlašovny požáru.

Jako další místa pro hlášení požárů slouží síť veřejných telefonních stanic (telefonních budek), které jsou označeny symbolem telefonního čísla 150 nebo tabulkou "Zde hlaste požár"

Seznam ohlašoven požárů je přílohou č. 2 tohoto požárního řádu.

Čl. 8

Způsob vyhlášení požárního poplachu

Vyhlášení požárního poplachu v obci se provádí:

signálem „POŽÁRNÍ POPLACH", který je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu jedné minuty (25sec. tón - 10 sec. pauza - 25 sec. tón)

V případě poruchy technických zařízení pro vyhlášení požárního poplachu se požární poplach v obci/městě vyhlašuje obecním rozhlasem.

Čl. 9

Závěrečná a zrušovací ustanovení

Touto obecně závaznou vyhláškou se ruší Požární řád ze dne 15.1.1999

Čl. 10

Účinnost

Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dne 5.6.2009

Bořivoj Bednář Ing.Mareček Pavel
starosta obce místostarosta obce

Příloha č. 1:

Kategorie, početní stav a vybavení požární technikou a věcnými prostředky požární ochrany jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Nedvězí.

*Dislokace JPO*	*Kategorie JPO*	*Počet členů*	*Minimální počet členů v pohotovosti*
Hasičská zbroj,	JPO	5XX7	X

*Požární technika a věcné prostředky PO*				*Počet*
PPS 12				1

Příloha č. 2

Seznam ohlašoven požárů a dalších míst, odkud lze hlásit požár v obci Nedvězí.

a) Bořivoj Bednář mobil 724183462

b) Zdeněk Hegr mobil 721966532

Legenda:

JPO……………. jednotka požární ochrany.

Dislokace JPO... název obce nebo místní části, ve které je jednotka dislokována.

Kategorie JPO... kategorie jednotky požární ochrany dle zařazení v plošném pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany.

Počet členů…… skutečny počet členů jednotky; minimální počet členů jednotky a jejich funkční zařazení je uvedeno v příloze č. 4 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany.

Minimální počet členů

v pohotovosti.... minimální počet členů jednotky sboru dobrovolných hasičů obce pro výjezd

minimálně 1+3

E-mail

Vytisknout

17 pro

Vyhláška č.2/2008, o místním poplatku ze psů

Publikováno v Vyhlášky.

Obecně závazná vyhláška obce Nedvězí

č. 2/2008,

o místním poplatku ze psů

Zastupitelstvo obce Nedvězí se na svém zasedání dne 17. 12. 2008 usnesením č. 5/2008 usneslo vydat na základě § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku:

Čl. 1

Úvodní ustanovení

(1) Obec Nedvězí touto obecně závaznou vyhláškou zavádí místní poplatek ze psů (dále jen „poplatek“).

(2) Správu poplatků vykonává Obecní úřad Nedvězí (dále jen „správce poplatku“) a při řízení ve věcech poplatků postupuje podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví jinak.

(3) Poplatek ze psů platí držitel psa. Držitelem je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území obce Nedvězí.

Čl. 2

Ohlašovací povinnost

(1) Poplatník je povinen správci poplatku ohlásit vznik, resp. zánik, poplatkové povinnosti do 15 dnů ode dne jejího vzniku, resp. zániku.

(2) Při plnění ohlašovací povinnosti je poplatník povinen sdělit správci poplatku příjmení, jméno a adresu trvalého pobytu, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, sídlo a IČ, jde-li o právnickou osobu. Fyzická nebo právnická osoba, která je podnikatelským subjektem, uvede rovněž čísla účtů u peněžních ústavů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti.

(3) Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku do 30 dnů jakékoliv změny v ohlášených skutečnostech.

Čl. 3

Sazba poplatku

Sazba poplatku činí ročně:

a) za prvního psa 200,- Kč;

b) za druhého a každého dalšího psa téhož držitele 300,- Kč.

Čl. 4

Splatnost poplatku

(1) Poplatek je splatný nejpozději do 31. března každého roku.

(2) V případě vzniku poplatkové povinnosti v průběhu kalendářního roku po termínu splatnosti podle předchozího odstavce je poplatek splatný nejpozději do 30 dnů ode dne jejího vzniku.

Čl. 5

Osvobození

Dle ust. § 2 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je od placení poplatku osvobozen držitel psa, kterým je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu, osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy nebo osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis.

Čl. 6

Účinnost

(1) Tato obecně závazná vyhláška obce nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.

(2) Zrušuje se:

a) obecně závazná vyhláška obce Nedvězí č. 1/2008 o místních poplatcích,

ze dne 26. 9. 2008, usnesení č. 4/2008

b) obecně závazná vyhláška obce Nedvězí o místních poplatcích

ze dne 22. 11. 1999

ing. Pavel Mareček Bořivoj Bednář

místostarosta starosta

Vyvěšeno na úřední desce dne: 17. 12. 2008

Sejmuto z úřední desky dne: 2. 1. 2009

E-mail

Vytisknout

26 zář

Vyhláška 1/2008

Publikováno v Vyhlášky.

OBECNÍ ÚŘAD NEDVĚZÍ

569 92 Bystré

Obecně závazná vyhláška o místních poplatcích

č. 1/2008

Obecní zastupitelstvo obce Nedvězí schválilo dne 26. 9. 2008 podle ustanovení § 15 zákona ČNR č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 písm. h), § 16 odst. 1 a 2 a § 36 zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku o místních poplatcích.

Oddíl I

Základní ustanovení

1) Obec Nedvězí vybírá tyto místní poplatky:

a) poplatek ze psů

b-f) poplatky se nevybírají

2) Výkon správy těchto poplatků provádí Obecní úřad v Nedvězí

Oddíl II

Poplatek ze psů

Čl. 2

Předmět poplatku

Poplatku podléhají psi starší šesti měsíců.

Čl. 3

Poplatník

Poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem psa a která má na území obce trvalý pobyt nebo sídlo.

Čl. 4

Oznamovací povinnost

1) Poplatník je povinen oznámit správci poplatku do 30 dnů nabytí psa do vlastnictví. Po dovršení stáří šesti měsíců je povinen podat přiznání k poplatku a poplatek zaplatit dle Čl. 9.

2) Povinnost oznámit nabytí psa do vlastnictví má i občan, jehož pes je od poplatku podle zákona o místních poplatcích nebo dle této vyhlášky osvobozen a tuto skutečnost musí v oznámení správci poplatku prokázat.

Čl. 5

Identifikace psů

Správce poplatku nevydává poplatníkovi evidenční známku.

Čl. 6

Sazby poplatku

Poplatek ze psa činí ročně:

a) za prvního psa 200,- Kč

b) za druhého a každého dalšího psa 300,- Kč

Čl. 7

1) Poplatek se neplatí ze psů užívaných k provádění nebo ochraně osob nevidomých, bezmocných a držitelů průkazek ZTP/P (zvlášť těžce postižený s průvodcem).

2. Poplatek se rovněž neplatí ze psů loveckých.

3) Poplatník je povinen správci poplatku prokázat vždy do 31. 3. příslušného kalendářního roku, že důvod osvobození trvá.

4) Osvobození od poplatku ze psa zaniká, zanikne-li důvod osvobození.

Čl. 8

Splatnost poplatku

Poplatek je splatný do 31. 3. příslušného kalendářního roku.

Čl. 9

Účinnost poplatku

Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti dne 1. 1. 2009.

Za OÚ Nedvězí Bořivoj Bednář

starosta obce

Ing. Pavel Mareček

místostarosta

Vyvěšeno:____________________________

Sejmuto: _____________________________

E-mail

Vytisknout

11 pro

Obecně závazná vyhláška č. 3/2006

Publikováno v Vyhlášky.

Obecně závazná vyhláška č. 3/ 2006

Zastupitelstvo obce Nedvězí na svém zasedání dne 11.12.2006 na základě § 29, odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) a § 84, odst. 2, písm. i) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v platném znění (dále jen „zákon o obcích“), a v souladu s § 12 a 35, odst. 3, písm. a) zákona o obcích schválilo Územní plán obce Nedvězí a vydává tuto

obecně závaznou vyhlášku číslo 3/2006 o závazné části Územního plánu obce Nedvězí

Část první

Úvodní ustanovení

Článek 1

Účel vyhlášky

Vyhláška vymezuje závaznou část Územního plánu obce Nedvězí (dále jen „územní plán“), kterou jsou: urbanistická koncepce, funkční a prostorové uspořádání území a podmínky jeho zastavitelnosti, vymezení územního systému ekologické stability a stanovení veřejně prospěšných staveb. Vyhláška stanovuje podmínky pro územní plánování a správní rozhodování podle obecně závazných předpisů.

Článek 2

Rozsah platnosti

1) Vyhláška platí pro správní území obce Nedvězí, které je vymezeno hranicí katastrálního území obce Nedvězí (k.ú. Nedvězí) a k.ú. Nedvězíčko.

2) Vyhláška se vydává na dobu neurčitou.

3) Nedílnou součástí vyhlášky jsou:

a) příloha A – Regulativy funkčního a prostorového uspořádání

b) příloha B – Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo omezit.

Článek 3

Závaznost vyhlášky

Podle vyhlášky postupují subjekty působící v územním plánování, ve správních řízeních vedených podle stavebního zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.

Část druhá

závazné části územního plánu

Článek 4

Vymezení pojmů

1) Územní plán obsahuje část závaznou a směrnou. Závazná část je vymezena v příloze

A - Regulativy funkčního a prostorového uspořádání (dále jen regulativy) a v příloze

B - Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo omezit.

2) Závazná část se skládá z:

a) urbanistické koncepce s vyznačením hranice současně zastavěného a vymezením hranice zastavitelného území obce,

b) funkčního využití ploch,

c) zásad uspořádání dopravy a technické infrastruktury,

d) limitů využití území,

e) vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby,

f) vymezení územního systému ekologické stability.

3) Ostatní části zpracované do územního plánu a neuvedené v této vyhlášce jsou směrné.

4) Pojmy užité v této vyhlášce a v dokumentaci územního plánu se vykládají ve smyslu obvyklém v praxi územního plánování. V případě pochybnosti rozhodne nadřízený orgán územního plánování.

Článek 5

Urbanistická koncepce

1) Urbanistická koncepce rozvoje obce je určena prostorovým uspořádáním území, urbanistickými zásadami a regulativy pro ochranu obrazu sídel a krajiny (podmínkami výstavby na funkčních plochách). Tyto zásady jsou vymezeny v Hlavním výkrese č. 1 a ve výkrese č. 2 - Komplexní řešení území.

2) Z časového hlediska a podmínek výstavby se na území obce nacházejí funkční plochy:

a) stavové – jde o stabilizované území, převážně potvrzující původní využití, dosavadní charakter a prostorové vazby (výška zástavby, uliční čáry), které se nebudou zásadně měnit,

b) návrhové – rozvojové, vymezují ve srovnání s původním stavem změnu využití území (založení nových funkčních ploch).

3) Z hlediska prostorového uspořádání se na území obce nacházejí funkční plochy:

a) v současně zastavěném a zastavitelném území obce. Jde o plochy návrhové – rozvojové, které členíme:

· zastavitelné plochy – vymezují plochy vhodné k zastavění v dosud nezastavěném území. Jde o souvislý celek funkčních ploch podléhající případným společným, resp. specifickým podmínkám rozvoje,

· přestavbové plochy – vymezují plochy vhodné k přestavění a zastavění v současně zastavěném území obce. Jde o souvislý celek funkčních ploch podléhající případným společným, resp. specifickým podmínkám rozvoje,

b) mimo současně zastavěné a nezastavitelné území – v krajině. Jde o území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy.

Článek 6

Funkční využití ploch

1) Funkční plocha je území, pro které je regulativy závazně stanovena charakteristika, přípustné funkční a prostorové využití (účel využití). Směrně jsou stanoveny funkční typy, kterými se upřesňuje využití území. Funkční plochy a funkční typy jsou vymezeny v Hlavním výkrese č.1 a ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení území, které vymezují funkční využití ploch (účel využití ploch) v kapitole 2.1 a 2.2. Regulativů.

2) Z hlediska funkčního využití ploch jsou na území obce vymezeny:

a) funkční plochy v současně zastavěném a zastavitelném území obce:

1. bydlení – individuální venkovského typu. Plochy rodinných domů s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu (převážná část obce). Pouze malá část – bydlení hromadné. Plochy bytových domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu.

2. občanská infrastruktura – „sociálního“ typu. Plochy veřejné správy, školství, církevní, vědy a výzkumu, kultury, zdravotnictví, sociální péče pro administrativu a správu; „komerčního“ typu. Plochy převážně komerční občanské infrastruktury – maloobchod, stravování, administrativa.

3. výroba – výroba drobná. Plochy malovýroby či podružné výroby, výrobní i nevýrobní služby; výroba zemědělská. Plochy zemědělské výroby a přidružené drobné výroby.

4. rekreace – Plochy rekreačních a sportovních areálů včetně přírodního koupaliště.

5. zeleň sídelní – zeleň veřejně přístupná. Plochy parkově upravené zeleně, většinou přístupné veřejnosti; zeleň soukromého charakteru – vyhrazená. Nezastavitelné plochy soukromé zeleně (zejména zahrad); zeleň s výrazným podílem vodní plochy či vodního toku; vodní toky a plochy, které jsou součástí sídel i krajiny; plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť; zeleň liniová, ochranná a izolační.

b) funkční plochy mimo současně zastavěné a zastavitelné území – v krajině:

1. krajinné zóny přírodní. Plochy s převážně přírodní funkcí zahrnující mimo jiné zvláště chráněné plochy, prvky ÚSES apod.

2. krajinné zóny zemědělské. Zemědělské plochy s převládající funkcí intenzivní zemědělské produkce.

3. krajinné zóny lesnické. Plochy s převládající funkcí lesní produkce.

4. krajinné zóny smíšené s funkcemi přírodní a zemědělskou,

c) funkční plochy pro obsluhu území:

1. technická a dopravní infrastruktura (technická infrastruktura, doprava silniční a veřejná prostranství), které jsou součástí sídel i krajiny.

3) Hranice jednotlivých funkcí nejsou vymezeny závazně a je možno je upravovat na základě podrobnější územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacího podkladu (při zachování druhové skladby funkcí) nebo přiměřeně zpřesňovat v územním řízení. Za přiměřené zpřesnění hranic funkční plochy se považuje úprava vycházející ze skutečností nepostižitelných v podrobnosti územního plánu (vlastnických hranic, terénních vlastností, vedení inženýrských sítí, zpřesnění hranic technickou dokumentací nových tras komunikací a sítí apod.), která podstatně nezmění uspořádání území a vzájemnou proporci ploch. Přiměřenost vždy posoudí pořizovatel.

4) V grafické části dokumentace jsou standardní typy funkčních ploch vyjádřeny barvou, vzájemné rozlišení je uplatněno pomocí druhého znaku popisného kódu, který vyjadřuje funkční regulaci. Barva a první písmeno kódu jednoznačně určuje závaznou funkci. Funkční typ (směrný) je v kódu označen na druhé pozici dalším písmenem.

5) Funkční typy v zastavěném a zastavitelném území může pořizovatel upravovat na základě regulačního plánu, podrobnějšího územně plánovacího podkladu, nebo územního řízení. Pro upravený funkční typ je třeba dodržet stanovené regulativy.

6) Funkční typy mimo zastavěné a zastavitelné území může pořizovatel upravovat na základě územního řízení, rozhodnutí o pozemkových úpravách a správního řízení. Nelze zmenšit rozsah funkčních ploch krajinných zón přírodních (s funkcí interakčních prvků).

7) Funkčnímu využití ploch, vymezenému regulativy, musí odpovídat způsob jejich využívání a zejména účel umísťovaných a povolovaných staveb včetně jejich změn a změn v jejich využívání. Stavby a jiná zařízení, která tomuto funkčnímu vymezení neodpovídají, nesmějí být v území povoleny.

8) Dosavadní způsob využití funkčních ploch, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití podle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou dány důvody pro opatření dle § 87 a § 102, odst. 3 Stavebního zákona.

9) Na funkčních plochách mimo současně zastavěné a zastavitelné území – v krajině – není dovoleno umísťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch, a dále staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení a úprav vodních toků.

Článek 7

Zásady uspořádání technické a dopravní infrastruktury

1) Zásady uspořádání dopravy jsou stanoveny ve výkrese č. 3 – Dopravní řešení a v kapitole 2.2.7. Regulativů.

2) Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vymezeny ve výkresech č. 4 – Technická infrastruktura – voda, kanalizace, č. 5 – Technická infrastruktura – plyn, elektrická energie, spoje a v kapitole 2.2.10 Regulativů.

Článek 8

Limity využití území

1) Limitem využití území se rozumí zákonem nebo jiným obecně platným právním předpisem dané relativně nepřekročitelné omezení ve využití území. Limity jsou vymezeny ve výkresech územního plánu, v kapitolách 2.2., 2.3., 2.4., 2.5., 2.6. Regulativů a v příloze B této vyhlášky.

2) Jako limity využití území jsou v územním plánu dokumentovány:

a) ochranné režimy

b) územní systém ekologické stability (dále ÚSES)

c) veřejně prospěšné stavby

Část třetí

Vymezení veřejných zájmů

Článek 9

Veřejně prospěšné stavby

1) Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby. Toto vymezení slouží jako podklad pro omezení vlastnických práv k pozemkům a stavbám, případně vyvlastnění pozemků nebo staveb, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

2) Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim omezit nebo vyvlastnit je uveden v příloze B této vyhlášky; územní rozsah ploch pro veřejně prospěšné stavby je vymezen ve výkrese č. 6 – Veřejně prospěšné stavby.

Článek 10

Územní systém ekologické stability

1) Územní plán vymezuje plochy pro veřejně prospěšná opatření na ochranu životního prostředí; vymezuje plán lokálního ÚSES.

2) Plochy ÚSES jsou nezastavitelné s výjimkou křížení s liniovými stavbami.

3) ÚSES je vymezen v Hlavním výkrese č. 1 – a ve výkrese č. 2. – Komplexní řešení území .

Část čtvrtá

závěrečná ustanovení

Článek 11

Změny územního plánu

Nastanou-li v území řešeném územním plánem podstatné změny podmínek, za kterých byl územní plán schválen, rozhodne zastupitelstvo obce, zda bude pořízena změna územního plánu. Změnu pořídí pořizovatel ve smyslu § 30 a § 31 stavebního zákona a § 17 vyhl. č. 135/2001 Sb. Řádně projednanou změnu územního plánu schválí zastupitelstvo a vydá Obecně závaznou vyhlášku o závazné části územního plánu.

Článek 12

Lhůty aktualizace územního plánu

Aktualizace územního plánu spočívající v posouzení základní koncepce jeho řešení a celkové přehlednosti schválené dokumentace vzhledem k přijatým změnám územního plánu bude provedena poprvé v roce 2010 a dále po čtyřech letech.

Článek 13

Uložení dokumentace

Schválená dokumentace územního plánu obce Nedvězí je uložena na Obecním úřadu v Nedvězí, na Obecním úřadu s rozšířenou působností MěÚ Polička, Stavebním úřadu v Bystrém a u nadřízeného orgánu územního plánování, kterým je Krajský úřad Pardubického kraje v Pardubicích – odbor strategického rozvoje kraje.

Článek 14

Účinnost vyhlášky

Tato obecně závazná vyhláška nabývá na účinnosti dnem 29.12.2006.

…………………………… …………………………...

Pavel Mareček Bořivoj Bednář

místostarosta obce starosta obce

Vyvěšeno dne: 12.12.2006 Sejmuto dne: 29.12.2006

Příloha A

k obecně závazné vyhlášce č. 3/2006

Regulativy funkčního a prostorového uspořádání

1. Účel regulativů

Cílem regulativů územního rozvoje je definovat základní požadavky pro stanovení obecně závazných pokynů pro utváření fungujícího osídlení s esteticky kvalitním prostorovým řešením, technickou a dopravní infrastrukturou a požadavky na utváření ekologicky stabilní, účelně uspořádané a esteticky hodnotné krajiny, za účelem vytváření kvalitního trvale udržitelného rozvoje životního prostředí. Regulativy obsahují základní pravidla, která omezují, vylučují, popřípadě podmiňují funkční využití území, umísťování staveb nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání.

2. Urbanistická koncepce

Pro urbanistickou koncepci platí tato závazná rozhodnutí:

n zajistit pro Nedvězí charakter kompaktního harmonicky se rozvíjejícího sídla s dostatkem vnitřní i navazující zeleně,

n vytvořit podmínky pro kvalitní bydlení rodinného charakteru – hlavní rozvojové plochy rodinných domků realizovat na volných plochách po celém obvodu i uvnitř obce, menší lokality v prolukách tvoří doplněk stávající zástavby,

n vytvořit podmínky pro zajištění budoucí prosperity obce, plochy průmyslu, drobné výroby, výrobních služeb a řemesel situovat zejména do areálu severovýchodně od stávající zemědělské farmy.

n drobné nerušící výrobní aktivity je možné realizovat i v obytné zóně, ve funkčním typu BV, s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu,

n zajistit zkvalitnění technické infrastruktury zejména v oblasti odkanalizování (včetně realizace ČOV) a dopravy, včetně parkování v centrální části obce,

n vytvořit podmínky pro zkvalitnění estetické úrovně prostředí obce, tj. zajistit úpravu veřejných prostorů zejména v centrální části obce.

Závazné zásady urbanistické koncepce z hlediska prostorového uspořádání území a ochrany krajinného rázu:

n chránit prostorové uspořádání obce, krajinný ráz a navazující přírodní prostředí,

n chránit drobnou architekturu a orientační body v území – kříže, boží muka, atd.,

n novou rodinnou výstavbu a přestavbu realizovat v duchu přírodní vesnické urbanistické struktury zachovávající charakter a měřítko obce,

n objekty služeb, podnikatelských aktivit (i případné občanské výstavby) rovněž přizpůsobovat vesnické urbanistické struktuře, charakteru a měřítku obce,

n v zastavěné části obce i u nové zástavby dodržovat stávající prostorové kvality; u proluk vycházet z historické uliční (stavební) čáry a u nové zástavby respektovat nově navrženou uliční čáru,

n všechny navržené stavební plochy, ve kterých bude řešena nová uliční síť musí být vybaveny veřejnou zelení,

n v zastavěné části obce posilovat a propojovat veřejnou zeleň s extravilánovou zelení; podél komunikací a cest budovat liniovou doprovodnou zeleň,

n v maximální míře zachovat druhovou skladbu flóry (musí odpovídat přírodním stanovištím).

Dále platí tyto zásady:

n u nových rodinných domků i dostaveb a rekonstrukcí (včetně doplňkových objektů) – 1 nadzemní podlaží, event. s podkrovím (samostatně stojící objekty, event. dvojdomky šikmé střechy, tradiční materiály),

n u občanského vybavení (platí pro rekonstrukce a výhledovou novou výstavbu) – 1 nadzemní podlaží, římsa objektů nesmí překročit hřeben střech rodinných domků,

n u staveb a zařízení zemědělské výroby a služeb římsa objektů nesmí překročit hřeben střech rodinných domků,

n nepovolit dostavby a přestavby narušující tradiční a historickou stavební čáru a strukturu objektů, nepovolit výstavbu samostatně stojících garáží vně stávajících usedlostí,

n podmínečně je možná dostavba tradičních objektů, nebude-li narušena historická struktura – je nutné posoudit při územním řízení,

n případné nové objekty v urbanistických prolukách musí respektovat charakter stávající zástavby (1 nadzemní podlaží, event. s podkrovím, samostatně stojící objekty, event. dvojdomky šikmé střechy, tradiční materiály),

n vytvořit podmínky pro zkvalitnění estetické úrovně obce a v centrální části obce počítat s novým trasováním komunikací, vybudováním parkovišť, úpravou a zvětšením ploch veřejné zeleně.

Územní rozsah zásad pro urbanistickou koncepci je graficky vymezen v grafické dokumentaci – v Hlavním výkrese č. 1 – a ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení.

3. Regulativy pro funkční využití území obce

Stávající a navržené funkční využití území, které je zobrazeno v grafických přílohách je členěno na funkční využití ploch v současně zastavěném a zastavitelném území a na funkční využití ploch mimo současně zastavěné a zastavitelné území – v krajině a na funkční využití ploch pro obsluhu území. Některé volné plochy však mohou býti součástí zastavěného území obce, jehož hranice je stanovena podle § 139a, odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění.

Funkční využití ploch v současně zastavěném a zastavitelném území

je vyznačeno v grafické dokumentaci – v Hlavním výkrese č. 1 a ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení, které vymezují funkční využití ploch (účel využití ploch).

3.1. Bydlení (B)

Funkční regulace

Obytná území zahrnují činnosti a děje a zařízení bezprostředně související s bydlením.

Přípustné činnosti: bydlení, zeleň, parkování, technické vybavení, integrované zařízení – sídla firem, vč. nerušících provozoven, které nepřesahuje rámec a význam daného území – maloobchod (do 200 m2 prodejní plochy), stravovací zařízení, menší ubytovací zařízení, církevní a správní zařízení.

Podmínečně přípustné jsou činnosti a zařízení sportovní a rekreační, zařízení místní správy a drobné řemeslné výroby a služeb, které nenarušují obytnou pohodu.

Nepřípustné jsou veškeré činnosti děje, které nadměrně narušují obytné prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují jednotlivě nebo v souhrnu stupeň zátěže pro zónu bydlení.

3.2. Občanská infrastruktura (O)

Funkční regulace

Území občanské – veřejné vybavenosti je určeno k uskutečňování činností, dějů a zařízení k některým vybraným službám souvisejícím s komplexností bydlení a životními potřebami obyvatelstva.

Obvyklé a přípustné využití území je pro služby administrativně správní, vzdělávací, kulturně osvětové, církevní, zdravotnické a sociální péče, maloobchodní, stravovací a ubytovací, obvyklá je integrace bydlení a administrativně správních zařízení.

Podmínečně přípustné jsou na těchto plochách větší kapacity bydlení, plošně náročná zařízení maloobchodní a stravovací, nerušící služby a podnikatelské aktivity, popř. nezbytné technické vybavení.

Nepřípustné činnosti, děje a zařízení jsou ty, které nadměrně narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují jednotlivě nebo v souhrnu stupeň zátěže pro tuto zónu.

3.3. Výroba (V)

Funkční regulace

Území výroby (výrobních aktivit) je určeno především k umisťování a uskutečňování výrobních činností průmyslových, zemědělských, výrobních služeb a ostatních služeb vč. administrativy a provozoven.

Přípustné využití území zahrnuje zařízení výroby a výrobních služeb průmyslových, popř. zemědělských, sklady a zařízení velkoobchodu s minimální frekvencí styku se zákazníky.

Podmínečně přípustné využití území zahrnuje komerční aktivity, sportovní zařízení pro zaměstnance a byty pro ostrahu, nebo majitele zařízení.

Nepřípustné využití území zahrnuje bydlení a obslužné děje a zařízení, které bezprostředně s bydlením souvisejí.

3.4. Rekreace (R)

Funkční regulace

Území pro rekreaci a sport jsou území určená pro umisťování činností, dějů a zařízení sloužících k uspokojování rekreačních a sportovních potřeb obyvatel.

Přípustné jsou zařízení sloužící výhradně pro sportovní činnosti a rekreační areály.

Podmínečně přípustné je na těchto plochách zřizování zařízení maloobchodních, stravovacích a ubytovacích, které doplňují hlavní funkci, popř. nezbytného technického vybavení vč. parkování.

Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují jednotlivě nebo v souhrnu režim tohoto území.

3.5. Zeleň sídelní (Z)

Funkční regulace

Veřejně přístupná zeleň a veřejná prostranství, soukromá zeleň, zejména zahrad, zeleň ochranná a izolační, zeleň přírodního charakteru udržovaná v přírodě blízkém stavu a zeleň s výrazným podílem vodního toku či vodní plochy (vodní toky a plochy). K plochám sídelní zeleně patří i plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť.

Přípustné činnosti: soukromá zeleň, zejména zahrad a zeleň přírodního charakteru umožňují pouze údržbu a výsadbu vhodné zeleně, případně drobné terénní úpravy ke zkvalitnění odtokových poměrů. U veřejné zeleně se připouští odpočinek a rekreace obyvatel. Plochy veřejných prostranství slouží k intenzivnějšímu pěšímu pohybu obyvatel a k uložení inženýrských sítí. Kultovní funkce je uplatňována na plochách hřbitova. Ochranná a izolační zeleň odděluje výrobní aktivity od obytné a občanské zástavby, dotváří cesty a pobřežní zeleň vodní toky a plochy.

Podmínečně přípustná je nezbytná technická vybavenost, drobné stavby, zpevněné plochy pro parkování.

Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a rovněž jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.

Funkční využití ploch mimo současně zastavitelném území - v krajině:

je vyznačeno v grafické dokumentaci – v Hlavním výkrese č. 1 – a ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení, které vymezují funkční využití ploch (účel využití ploch).

3.6. Funkční plochy mimo současně zastavěné a zastavitelné území (P, Z, L, Spz)

Plochy s převážně přírodní funkcí, s funkcí interakčních prvků podílejících se na ekologické kostře území. Zemědělské plochy s převládající funkcí intenzivní zemědělské produkce a plochy s převládající funkcí lesní produkce. Součástí jsou krajinné zóny smíšené s funkcemi přírodní a zemědělskou, resp. kombinacemi jiných přípustných funkcí. V krajině se stejně jako v současně zastavěném a zastavitelném území obce nacházejí přírodní prvky – vodní toky a plochy a prvky technické – plochy technické a dopravní infrastruktury.

Přípustné činnosti jsou činnosti, které slouží u krajinných zón přírodních k zachování ekologické rovnováhy území, u krajinných zón zemědělských a lesnických souvisejí se zemědělskou velkovýrobou a lesní produkcí. U zemědělských ploch je přípustná změna kultury pokud nedojde ke změně krajinného rázu. U smíšených zón platí požadavek vyváženosti zúčastněných funkcí.

Podmínečně přípustné je u krajinných zón přírodních alternativní zemědělství, u krajinných zón zemědělských a lesnických je výstavba u zemědělské zóny objektů zemědělské prvovýroby, u lesní výroby výstavba pro lesní výrobu, ochranu přírody, technickou a dopravní infrastrukturu, těžbu lokálního významu a následnou rekultivaci.

Nepřípustné jsou u krajinných zón přírodních činnosti, zařízení a výstavba, které zmenšují jejich plochu, nepřípustné je zvyšování a rozšiřování kapacit stávajících zařízení, nová výstavba, kromě územním plánem povolené a skládkování statkových a průmyslových hnojiv, pesticidů a jiného materiálu, u krajinných zón zemědělských a lesnických jsou nepřípustné činnosti, zařízení a výstavba nových objektů, popř. rozšiřování stávajících. Nepřípustné je rovněž skládkování statkových a průmyslových hnojiv, pesticidů a jiného nezemědělského materiálu.

funkční využití ploch pro obsluhu území

je vymezeno v grafické dokumentaci – v Hlavním výkrese č. 1, ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení, výkrese č. 3 – Dopravní řešení, výkrese č. 4 – Voda, kanalizace a ve výkrese č. 5 – Plyn, el. energie a spoje.

3.7. Technická a dopravní infrastruktura (TI)

Zvláštním případem území jsou plochy pro technickou vybavenost sloužící pro umisťování zařízení technické a dopravní infrastruktury a území dopravní vybavenosti, čímž se rozumí dopravní plochy pro umisťování činností, dějů a zařízení výlučně dopravních v uzavřených areálech. Technická a dopravní infrastruktura se nachází v sídlech a krajině.

Funkční regulace

Přípustné a obvyklé jsou činnosti,děje a zařízení technické povahy. Zařízení pro technickou vybavenost lze umístit kromě ploch pro technickou vybavenost na všech ostatních plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouštějí a slouží pro obsluhu území aniž by narušovaly jeho prostředí nad přípustnou míru.

Přípustné a obvyklé jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže osobních vozidel na všech stavebních plochách, pokud není v podrobnější územně plánovací dokumentaci stanoveno jinak.

Přípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže osobních vozidel v obytných zónách, ve sportovních a rekreačních plochách pouze pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území.

Podmínečně přípustné je u technické vybavenosti situované na ostatních plochách, na kterých se stavby tohoto druhu připouštějí a slouží pro obsluhu území, dočasné a krátkodobé narušení jeho prostředí nad přípustnou míru.

Nepřípustné jsou kapacitní zařízení včetně zařízení dopravních služeb v obytných zónách a smíšené funkci centra, v ostatních případech je nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadu na obytné prostředí. Nepřípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy a pro přívěsy nákladních vozidel v plochách pro bydlení, sportu a rekreace a plochách smíšené funkce centra.

Nepřípustné je zastavování vymezených dopravních koridorů – toto území je nezastavitelné, nesmí se zde realizovat ani dočasné stavby; pokud se zde nachází stávající objekty není dovoleno jejich zhodnocení, běžnou údržbu lze provádět. Zásah do území, včetně regulativů je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.

Nepřípustné je rovněž zastavování vymezených koridorů pro liniové trasy – venkovní vedení; v trasách navržených koridorů nelze povolovat žádné ani dočasné stavby, musí být zajištěn maximálně volný přístup k těmto vedením, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.

4. Limity využití území – ochranné režimy

4.1. Ochrana kulturních hodnot

Budou respektovány a chráněny dle zákona č. 20/1987 Sb. objekty evidované v Ústředním seznamu kulturních památek.

1. objekt zapsaný pod č. 5511. Jedná se o areál usedlosti č.p. 27. Tento areál tvoří:

n 5511/1 – obytný dům

n 5511/2 – hospodářské stavení I

n 5511/3 – hospodářské stavení II

n 5511/3 – výměnek

Historicky a kulturně cenné objekty:

Budou respektovány a chráněny objekty, které nejsou zapsané v seznamu kulturních památek, ale jsou cenné, a památky místního významu tvořící významné orientační body v území a doplňující jeho kulturní ráz. Jsou to všechny kříže, smírčí kameny, boží muka, kapličky a pomníky a pamětní desky, intaktně zachovalé stavby a areály lidové architektury (selské statky se zachovalým původním vzhledem, příp. dispozicí, včetně hospodářských objektů. V obci se nachází několik křížků a soch a areál hřbitova. U objektu obecního úřadu je situován pomník obětem světových válek.

4.2. Ochrana přírodních hodnot

n v k.ú. obce Nedvězí nebylo vyhlášeno žádné zvláště chráněné území dle zák. č. 114/1992 Sb.

4.3. Ochrana přírodních zdrojů

n respektovat zdroje pitné vody a jejich pásma hygienické ochrany (PHO I. a II. stupně)

4.4. Ochranná a bezpečnostní pásma

n respektovat dle zák. č. 20/1987 Sb. – současně zastavěné území obce je třeba považovat za území s archeologickými nálezy (ÚAN I) a katastrální území obce je třeba považovat za území s archeologickými nálezy (ÚAN II),

n respektovat ochranná a bezpečnostní pásma zařízení technické infrastruktury ve smyslu platných legislativních předpisů; využívání ploch v bezpečnostních a ochranných pásmech je přípustné po projednání se správcem sítě,

n kolem navrhované čistírny odpad. vod MČOV respektovat doporučené ochranné pásmo 50 m,

n respektovat ochranné pásmo silnice III. třídy – 15 m od osy komunikace,

n respektovat ochranná pásma zemědělské farmy – pásma hygienické ochrany od objektů živočišné výroby a, b, c, která nedosahují objektů hygienické ochrany – stávající ani navržené obytné zástavby.

4.5. Ochrana proti záplavám

I když pro vodní tok v území nebylo vodohospodářsky stanoveno záplavové území:

n respektovat návrh opatření v záplavových územích na vodních tocích katastru obce podle zpracovaného programu a prověřit realizaci poldru v jihozápadní části obce,

n nelze budovat překážky bránící zvýšenému povodňovému průtoku v okolí potoka, který protéká obcí,

n zajistit manipulační přístup k břehům v min. šířce 6 m od břehové čáry.

5. Územní systém ekologické stability

Plochy územního sytému ekologické stability (dále ÚSES) vymezují soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, rozmístěných účelně na základě funkčních a prostorových kritérií a svým vzájemným kladným vlivem působí na uchování a zvýšení ekologické stability.

Přípustné jsou na plochách územního systému ekologické stability takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizační funkce.

Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly ke změně kultur, intenzivnímu hospodaření na těchto plochách, umísťování staveb (kromě liniových staveb), těžbě nerostů.

Základní regulativy:

n u skladebných částí ÚSES při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů,

n pro výsadbu používat druhy z místních zdrojů (geograficky původní zdroje).

6. Péče o životní prostředí

6.1. Ochrana ovzduší

n dokončením plynofikace zachovat kvalitu ovzduší,

n respektovat pásma hygienické ochrany od objektů živočišné výroby.

6.2. Ochrana čistoty vody

n respektovat pásma hygienické ochrany kolem zdrojů pitné vody,

n realizovat navržený systém odkanalizování včetně ČOV,

n minimalizovat dopady intenzivní zemědělské výroby na kvalitu povrchové vody.

6.3. Ochrana proti hluku

n žádný z běžných zdrojů hluku (doprava, průmysl, zemědělská výroba) nepřekračuje v obci povolenou normu.

6.4. Likvidace odpadů

n sběr pevného domovního odpadu nadále provádět nádobovým systémem prostřednictvím popelnic,

n separovaný odpad nadále provádět systémem pytlového sběru prostřednictvím obecního úřadu,

n sběr železného šrotu nadále organizovat prostřednictvím místních hasičů,

n sběr nebezpečného odpadu nadále provádět prostřednictvím specializované mobilní firmy,

n respektovat ÚPO vybrané stanoviště pro separovaný odpad (To).

6.5. Ochrana genofondu

n bude zaručena především realizací územního systému ekologické stability a regulací intenzity využívání přírodních zdrojů (půdy).

Příloha B

k obecně závazné vyhlášce č. 3/2006

Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastniT nebo omezit

1. Veřejně prospěšné stavby

Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby. Vymezení ploch pro navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro omezení vlastnických práv k pozemkům a stavbám, případně k vyvlastnění pozemků nebo staveb podle §108, odst. 2, písm. a) stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

Územní rozsah ploch pro veřejně prospěšné stavby je uveden v grafické příloze č. 6 – Veřejně prospěšné stavby.

Seznam veřejně prospěšných staveb:

1. K1 – nová oddílná kanalizace v rozsahu celé obce a nová malá čistírna odpadních vod na jižním okraji zastavěného území (navrženo územním plánem jako variantní řešení),

2. D1 – nová úprava centrální části obce (úprava tras komunikací, úprava veřejné zeleně, veřejné osvětlení, parkoviště, dlažby),

3. D2 – nová autobusová čekárna,

4. D3 – nové chodníky podél průjezdní silnice procházející obcí,

5. S1 – sportovní hřiště – pro tenis (lokalita Z5) v prostoru navazujícím na současné fotbalové hřiště,

6. S2 – sportovní hřiště - pro míčové hry (lokalita P7), v prostoru jihovýchodně od centra obce,

7. S3 – nové přírodní koupaliště na katastru obce v lokalitě pod Kuklovým kopcem,

8. D3 – nová komunikace v přeložené trase (okolo zemědělské farmy) směrem na Sulkovec.

Pro realizaci veřejně prospěšných staveb nejsou nutné asanace a asanační úpravy.

E-mail

Vytisknout

16 pro

ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ

Publikováno v Vyhlášky.

ŘÁD VEŘEJNÉHO POHŘEBIŠTĚ

OBCE NEDVĚZÍ

Zastupitelstvo obce Nedvězí vydává dne 16.12.2002 podle ustanovení §16 odst.1 zákona č.256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů ( dále jen „zákon“ ), ve znění zákona č.479/2001 Sb. a v souladu s ustanovením §19 citovaného zákona řád veřejného pohřebiště ( dále jen „řád“ ).

Článek 1

Úvodní ustanovení

1. Řád upravuje provoz veřejného pohřebiště ( dále jen pohřebiště ) – katolický hřbitov v

Nedvězí, k.ú. Nedvězí, č.parcely 677/2,vlastník pozemku Obec Nedvězí.

2. Provozovatelem i správcem pohřebiště je Obec Nedvězí.

Článek 2

Provozní doba pohřebiště

1. Pohřebiště je veřejnosti přístupné denně po celých 24 hodin.

Článek 3

Pořádek na pohřebišti

1. Návštěvníci pohřebiště jsou povinni zdržet se takového jednání, které by se dotýkalo

důstojnosti zemřelých nebo mravního cítění pozůstalých a veřejnosti, zejména chovat se

hlučně, požívat alkoholické nápoje a omamné a psychotropní látky, odhazovat odpadky a

používat prostory pohřebiště k jiným účelům, než k jakým jsou určeny.

2. Na pohřebiště je zakázán vstup podnapilým osobám a osobám se psy a jinými zvířaty.

3. Přístup na pohřebiště může provozovatel pohřebiště z oprávněných důvodů na vymezenou

dobu omezit nebo zakázat.

4. Na pohřebišti je povoleno provádět práce pouze v takovém rozsahu a takovým způsobem,

který stanoví tento řád.

5. Dozor nad pořádkem na pohřebišti provádí správce pohřebiště.

Článek 4

Rozsah služeb poskytovaných na pohřebišti

1. Výkopové práce související s pohřbením a exhumací, prostřednictvím dodavatele těchto prací vlastnícího živnostenské oprávnění.

2. Pohřbívání.

3. Provádění exhumací.

4. Ukládání zpopelněných lidských pozůstatků.

5. Pronájem hrobových míst.

6. Vedení související evidence o hrobových místech a o uložení lidských ostatků.

7. Správa a údržba pohřebiště včetně komunikací a okolní zeleně a areálu pohřebiště.

Článek 5

Povinnosti a činnosti správce pohřebiště v souvislosti s nájmem hrobových míst

1. Správce pohřebiště je povinen:

· předat nájemci hrobového místa ( dále jen „nájemce“ ) k užívání vyznačené číselně označené hrobové místo

· umožnit nájemci zřízení hrobového zařízení hrobu nebo hrobky za podmínek stanovených v čl.9

· umožnit nájemci užívání jeho hrobového místa a zařízení pohřebiště, zajistit přístup k hrobovému místu a zdržet se jakýchkoli zásahů do hrobového místa nebo hrobového zařízení s výjimkou případů kdy je třeba provést pohřbení do sousedního hrobu, kamenosochařské práce nebo úpravu pohřebiště, v takovém případě je omezení přístupu ke hrobovému místu možné pouze na nezbytně nutnou dobu, dojde-li k zásahu do hrobového místa nebo hrobového zařízení a vznikne-li škoda, je ten kdo ji způsobil povinen hrobové místo uvést do původního stavu a škodu nahradit.

2. Hrobová místa správce pohřebiště zřizuje a připravuje k pronájmu tak, aby vznikly

ucelené řady, oddíly či skupiny hrobů a hrobek stejného charakteru a rozměrů. Nikdo

nemá nárok na individuální umístění mimo vymezený prostor.

Článek 6

Povinnosti nájemce hrobového místa

Nájemce hrobového místa je povinen při užívání hrobového místa postupovat takto :

1. Hrobové zařízení zřídit v souladu s ustanoveními článku 9.Před zahájením prací si vyžádat

písemný souhlas správce pohřebiště a řídit se při provádění prací jeho pokyny. Má-li být

zřízena hrobka, předat správci pohřebiště k odsouhlasení dokumentaci obsahující

technickou zprávu, půdorys, bokorys a řez hrobkou s uvedením jména a adresy realizátora

záměru. Po dokončení hrobky požádat správce pohřebiště o její technické převzetí a řídit

se pokyny vydanými správcem pohřebiště k trvalému užívání hrobky.

2. Provádět údržbu pronajatého hrobového místa a hrobového zařízení v následujícím

rozsahu a následujícím způsobem :

a) nejpozději do 3 měsíců od pohřbení do hrobu zajistit úpravu pohřbívací plochy

hrobového místa.

b) zajistit, aby plocha hrobového místa nezarůstala nevhodným porostem narušujícím

estetický vzhled pohřebiště a průběžně zajišťovat údržbu hrobového místa a hrobového zařízení na vlastní náklady tak, aby jejich stav nebránil užívání hrobových míst ostatních nájemců a dalších osob.

c) odstranit včas znehodnocené květinové a jiné dary, odpad z vyhořelých svíček a další předměty, které narušují estetický vzhled pohřebiště.

d) neprodleně zajistit opravy hrobového zařízení, pokud je narušena jeho stabilita a ohrožuje tak majetek a zdraví ostatních osob. Pokud tak nájemce neučiní, je správce pohřebiště oprávněn zajistit bezpečnost na náklady a riziko nájemce hrobového místa.

3. Lavičky instalovat pouze se souhlasem správce pohřebiště ( který stanoví povolený

rozměr, tvar, barvu, umístění, upevnění apod. ) a udržovat je v řádném stavu.Takové

lavičky mohou používat všichni návštěvníci pohřebiště.

4. Do veřejné zeleně na pohřebišti, včetně výsadby nové zeleně, zasahovat pouze se

souhlasem

správce pohřebiště, který může ve svém souhlasu stanovit podmínky výsadby a regulace

veřejné zeleně.

5. Zajistit na své náklady, nejpozději do dne ukončení nájmu hrobového místa, odstranění

hrobového zařízení včetně uren, jinak s nimi bude naloženo podle §25 odst.9 zákona

6. Oznamovat správci pohřebiště veškeré změny údajů,potřebných k vedení evidence

pohřebiště v souladu s § 21 zákona.

7. Strpět číselné označení hrobu provedené správcem pohřebiště způsobem obvyklým v

daném pohřebišti nebo jeho části.

8. Uložení lidských pozůstatků a lidských ostatků nebo jakékoli další nakládání s nimi

provádět jen způsobem, který je v souladu s článkem 7.

Článek 7

Ukládání lidských pozůstatků a zpopelněných lidských ostatků a jejich exhumace

1. Lidské pozůstatky a zpopelněné lidské ostatky do hrobů a hrobek lze ukládat pouze se

souhlasem správce pohřebiště. Obdobně to platí i o provádění prací spojených s exhumací.

Zpopelněné lidské ostatky je možno uložit na pohřebišti vždy jen se souhlasem správce

pohřebiště a způsobem který stanoví.

2. Všechny rakve určené k pohřbení musí být označeny štítkem se jménem zemřelého, datem narození a datem pohřbu. Před spuštěním do hrobu musí být víko rakve pevně a trvale spojeno se spodní částí rakve.

3. Pro pohřbívání do hrobů musí být použity takové rakve, které ve stanovené tlecí době zetlí spolu s lidskými ostatky, tzn. nesmí obsahovat díly z PVC a jiných nerozložitelných materiálů, kovové díly jen omezeně, výplň rakví může být pouze z materiálů jako dřevěné piliny, papír a látky, při výrobě rakví a jejich nátěrů nesmí být zjevně použity toxické látky.

4. Pro pohřbívání do hrobky je nutno použít rakve s maximálními rozměry 2,15 x 0,85 m, a

to z tvrdého dřeva s poloviční zinkovou vložkou nebo kovové s nepropustným dnem.

5. Hroby pro ukládání lidských pozůstatků musí splňovat následující požadavky :

a) hloubka musí být u dospělých osob a dětí od 10 let min. 1,5 metru, u dětí mladších 10 let min.1,2 metru.

b) rakev s lidskými pozůstatky musí být po uložení do hrobu zasypána zkypřenou zeminou ve výši minimálně 1,2 metru

c) před uplynutím tlecí doby mohou být do téhož hrobu uloženy další lidské pozůstatky, pokud je možné je umístit nad úroveň naposledy pohřbených lidských pozůstatků a vrstva ulehlé zeminy nad rakví bude činit minimálně 1 metr.

6. Přímou manipulaci s lidskými ostatky uloženými v hrobkách a hrobech může správce

pohřebiště provádět pouze se souhlasem okresního hygienika.

Článek 8

Tlecí doba

Tlecí doba stanovená pro ukládání lidských ostatků je 15 let ,dle stanoviska okresního

hygienika ze dne 1.11.2002 ,č.

Článek 9

Zřizování hrobového zařízení a podmínky pro provádění prací na pohřebišti

1. Podmínky pro zřízení hrobového zařízení hrobu:

· základy musí odpovídat půdorysným rozměrům díla a hloubce základové spáry, která činí minimálně 0,8 m

· přední a zadní rámy hrobu musí být v jedné přímce s rámy sousedních hrobů

· vlastní náhrobek a rám musí být mezi sebou jednotlivě ukotveny

2. Podmínky pro zřízení hrobového zařízení hrobky:

· hloubka výkopu maximálně 2,5 m

· stěny musí být provedeny z porézních materiálů, pokud budou provedeny z betonu

musí být z hrobky vyvedena difúzní zátka

· kovové prvky v hrobce musí být opatřeny antikorozním nátěrem

· na zastropení a uzavření hrobky musí být použity železobetonové překlady zalité

betonem a povrch izolován

· na zastropení je nutno použít 20 cm zeminy nebo umístnit krycí desku neprodyšně

3. Správce pohřebiště může ve svém souhlasu se zřízením hrobky stanovit:

· dobu výstavby hrobky

· požadavky na ochranu zeleně

· podmínky používání komunikací pohřebiště

· způsob skladování materiálů a uložení a likvidace odpadů

· průběžné a závěrečné kontroly postupu prací

4. Zřízenou hrobku přejímá po technické stránce správce pohřebiště, který současně archivuje dokumentaci spojenou se zřízením hrobky.

5. Při provádění veškerých prací na pohřebišti je třeba dodržovat podmínky dohodnuté správcem pohřebiště, zejména:

· respektovat důstojnosti a místa a omezení hlučných prací

· neomezování průchodnosti komunikací a přístupu k jednotlivým hrobovým místům

· po ukončení prací na pohřebišti uvést okolí místa, kde byly práce prováděny do původního stavu

Článek 10

Sankce

Porušení tohoto řádu veřejného pohřebiště bude postihováno podle zákona o přestupcích a

zákona o obcích.

Článek 11

Účinnost

Tento řád nabývá účinnosti dnem schválení zastupitelstvem obce.

Bořivoj Bednář Ing. Pavel Mareček

starosta obce místostarosta

1) Zákon č..256/2001 Sb., o pohřebnictví

2) Zákon č. 479/2001 Sb., o pohřebnictví

E-mail

Vytisknout

10 pro

Obecně závazná vyhláška č. 2/2001

Publikováno v Vyhlášky.

OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA

OBCE NEDVĚZÍ

č. 2/2001

o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Zastupitelstvo obce Nedvězí vydává dne 26.listopadu 2001 podle ustanovení § 15 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením §10 písm. a) a §84, odst.2, písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) tuto obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Článek 1

Základní ustanovení

1) Obec Nedvězí vybírá ve smyslu ustanovení § 1 písm. h) zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o

místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, místní poplatekza provoz systému

shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

2) Výkon správy poplatku provádí Obecní úřad v Nedvězí (dále jen „správce poplatku“).

Článek 2

Předmět poplatku

Vyhláška stanoví poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů 1) (dále jen „poplatek za odpad“) a způsob jeho výběru obcí.

Článek 3

Poplatníci poplatku

Poplatníkem poplatku za odpad jsou :

a) fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území obce Nedvězí. Za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem, tyto osoby jsou povinny správci poplatku oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí,

b) fyzická osoba, která má na území obce Nedvězí ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba, má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny poplatek platit společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

Článek 4

Oznamovací povinnost

1. Poplatník má ohlašovací povinnost dle § 33 odst.12 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, kterou splní tím, že správci poplatku doručí Přiznání k poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „Přiznání k poplatku), které je přílohou č.1 této vyhlášky, podle stavu k datu jeho vyplnění. Ohlašovací povinnost splní poplatník uvedením na Přiznání k poplatku, který se vztahuje k libovolné nemovitosti v rámci území obce Nedvězí.

2. Poplatník je povinen podat Přiznání k poplatku v termínu do 28.02.2002 pro poplatkové období roku 2002.

3. V období po 28.02. 2002 je poplatník povinen podat Přiznání k poplatku do 30 dnů od vzniku poplatkové povinnosti.

4. Poplatník je povinen podat dodatečné Přiznání k poplatku v případě, že u něho nastaly změny mající vliv na výši platby poplatku na tiskopisu, který je přílohou č.1 této vyhlášky, a to v termínu do 30 dnů od vzniku těchto změn.

5. Na podaném Přiznání k poplatku je poplatník povinen uvést údaje dle přílohy této obecně závazné vyhlášky

6. Poplatník může svou ohlašovací povinnost splnit prostřednictvím společného zástupce domácnosti nebo majitele nebo správce rodinného domu nebo bytu dle čl.3 této vyhlášky (v dalším textu jsou tyto osoby označeny společným pojmem „zástupce“).

Článek 5

Vznik a zánik poplatkové povinnosti

1) První poplatková povinnost vzniká dnem 1.1. 2002, další vznikají dnem přihlášení se k trvalému pobytu nebo dnem vzniku vlastnictví k objektu sloužícího nebo využívajícího k individuální rekreaci.

2) Poplatková povinnost zaniká dnem ukončení trvalého pobytu nebo dnem ukončení vlastnictví k objektu sloužícího nebo využívajícího k individuální rekreaci.

Článek 6

Sazba poplatku

1. Sazba poplatku je složena z pevné částky za povinnou osobu a kalendářní rok (dále jen „pevná částka“) a z částky stanovené na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu (dále jen „nákladová částka“).

Pro rok 2002 se stanovuje tato výše „poplatku za odpad“

pevná částka 61,- Kč

nákladová částka 189,- Kč

celková sazba poplatku za odpad 250,- Kč

2. Celková sazba poplatku za odpad kryje náklady za pravidelný svoz sběrných nádob, a to nejméně 39x za rok., dále náklady na třídění, využívání a zneškodňování odpadu a náklady za likvidaci nebezpečných složek komunálního odpadu.

3. Poplatník může poplatek platit prostřednictvím zástupce.

4. Pokud vznikne poplatková povinnost je poplatník povinen zaplatit poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Pokud vznikne poplatková povinnost v průběhu kalendářního měsíce je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce.

5. Zanikne-li poplatková povinnost během roku, je poplatníkovi nebo zástupci ( pokud byl poplatek placen zástupcem) správcem poplatku vrácena část již zaplaceného poplatku v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců v příslušném kalendářním roce po které nevyplývala poplatková povinnost z této obecně závazné vyhlášky. Pokud zanikne poplatková povinnost v průběhu kalendářního měsíce je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce.

Článek 7

Splatnost poplatku

1) Poplatek je splatný v termínu do 31.1. kalendářního roku.V roce 2002 do 30.04.2002.

2) Pokud celková výše platby poplatku za odpad placená zástupcem přesáhne částku 1.000,- Kč, může být tato platba rozdělena do dvou pololetních splátek, které jsou splatné v termínech do 31. 1. a 31. 7. kalendářního roku.

Článek 8

Osvobození od poplatku

Od placení poplatku za komunální odpad dle této obecně závazné vyhlášky jsou osvobozeni tito poplatníci :

a) každé nezaopatřené třetí a další dítě v rodině

b) osoby hlášené k trvalému pobytu, které se v obci dlouhodobě nezdržují

c) fyzické osoby, které překročily věkovou hranici 80 let nebo ji v daném kalendářním roce dovrší

Článek 9

Ustanovení společná a závěrečná

1. Pokud poplatník nesplní svoji ohlašovací povinnost stanovenou touto vyhláškou, může správce poplatku uložit pokutu za nesplnění povinností nepeněžité povahy4).

2. Pokud nebude poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši dle této obecně závazné vyhlášky, může správce poplatku poplatek zvýšit o 50 % 5). Poplatek lze vyměřit do tří let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla.

3. Výkon správy poplatku provádí Obecní úřad v Nedvězí.

4. Za udržování souladu vyhlášky s obecně závaznými předpisy vyšší právní síly je odpovědný Obecní úřad v Nedvězí.

5. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1. 2002, s výjimkou článku 4, který nabývá účinnosti dnem 28.02. 2002.

Bořivoj Bednář Ing.Pavel Mareček

starosta obce místostarosta

1) Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a změně některých zákonů /§4/

2) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů / §6 /

3) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů / §68 /

4) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, /§37/ a odkazy pod čarou tohoto zákona

5) Zákon č. 565/1190 Sb., o místních poplatcích /§11/

Vyhláška byla schválena OZ : dne 26.11. 2001

Datum vyhlášení (vyvěšení) : dne 9.12. 2001

Datum sejmutí : dne

Datum platnosti : dne 1.1. 2002

Vyhláška zaslána na OkÚ Svitavy : dne 10.12. 2001

Další články...

Obecně závazná vyhláška č. 1/2001

Začátek «1 234 »Konec