Obecně závazná vyhláška č. 3/ 2006
Zastupitelstvo obce Nedvězí na svém zasedání dne 11.12.2006 na základě § 29, odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen „stavební zákon“) a § 84, odst. 2, písm. i) zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, v platném znění (dále jen „zákon o obcích“), a v souladu s § 12 a 35, odst. 3, písm. a) zákona o obcích schválilo Územní plán obce Nedvězí a vydává tuto
obecně závaznou vyhlášku číslo 3/2006 o závazné části Územního plánu obce Nedvězí
Část první
Úvodní ustanovení
Článek 1
Účel vyhlášky
Vyhláška vymezuje závaznou část Územního plánu obce Nedvězí (dále jen „územní plán“), kterou jsou: urbanistická koncepce, funkční a prostorové uspořádání území a podmínky jeho zastavitelnosti, vymezení územního systému ekologické stability a stanovení veřejně prospěšných staveb. Vyhláška stanovuje podmínky pro územní plánování a správní rozhodování podle obecně závazných předpisů.
Článek 2
Rozsah platnosti
1) Vyhláška platí pro správní území obce Nedvězí, které je vymezeno hranicí katastrálního území obce Nedvězí (k.ú. Nedvězí) a k.ú. Nedvězíčko.
2) Vyhláška se vydává na dobu neurčitou.
3) Nedílnou součástí vyhlášky jsou:
a) příloha A – Regulativy funkčního a prostorového uspořádání
b) příloha B – Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo omezit.
Článek 3
Závaznost vyhlášky
Podle vyhlášky postupují subjekty působící v územním plánování, ve správních řízeních vedených podle stavebního zákona a jiných obecně závazných právních předpisů.
Část druhá
závazné části územního plánu
Článek 4
Vymezení pojmů
1) Územní plán obsahuje část závaznou a směrnou. Závazná část je vymezena v příloze
A - Regulativy funkčního a prostorového uspořádání (dále jen regulativy) a v příloze
B - Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit nebo omezit.
2) Závazná část se skládá z:
a) urbanistické koncepce s vyznačením hranice současně zastavěného a vymezením hranice zastavitelného území obce,
b) funkčního využití ploch,
c) zásad uspořádání dopravy a technické infrastruktury,
d) limitů využití území,
e) vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby,
f) vymezení územního systému ekologické stability.
3) Ostatní části zpracované do územního plánu a neuvedené v této vyhlášce jsou směrné.
4) Pojmy užité v této vyhlášce a v dokumentaci územního plánu se vykládají ve smyslu obvyklém v praxi územního plánování. V případě pochybnosti rozhodne nadřízený orgán územního plánování.
Článek 5
Urbanistická koncepce
1) Urbanistická koncepce rozvoje obce je určena prostorovým uspořádáním území, urbanistickými zásadami a regulativy pro ochranu obrazu sídel a krajiny (podmínkami výstavby na funkčních plochách). Tyto zásady jsou vymezeny v Hlavním výkrese č. 1 a ve výkrese č. 2 - Komplexní řešení území.
2) Z časového hlediska a podmínek výstavby se na území obce nacházejí funkční plochy:
a) stavové – jde o stabilizované území, převážně potvrzující původní využití, dosavadní charakter a prostorové vazby (výška zástavby, uliční čáry), které se nebudou zásadně měnit,
b) návrhové – rozvojové, vymezují ve srovnání s původním stavem změnu využití území (založení nových funkčních ploch).
3) Z hlediska prostorového uspořádání se na území obce nacházejí funkční plochy:
a) v současně zastavěném a zastavitelném území obce. Jde o plochy návrhové – rozvojové, které členíme:
· zastavitelné plochy – vymezují plochy vhodné k zastavění v dosud nezastavěném území. Jde o souvislý celek funkčních ploch podléhající případným společným, resp. specifickým podmínkám rozvoje,
· přestavbové plochy – vymezují plochy vhodné k přestavění a zastavění v současně zastavěném území obce. Jde o souvislý celek funkčních ploch podléhající případným společným, resp. specifickým podmínkám rozvoje,
b) mimo současně zastavěné a nezastavitelné území – v krajině. Jde o území, která nelze zastavět vůbec, nebo která lze zastavět výjimečně a za zvláštních podmínek stanovených pro takové účely obecně závaznými právními předpisy.
Článek 6
Funkční využití ploch
1) Funkční plocha je území, pro které je regulativy závazně stanovena charakteristika, přípustné funkční a prostorové využití (účel využití). Směrně jsou stanoveny funkční typy, kterými se upřesňuje využití území. Funkční plochy a funkční typy jsou vymezeny v Hlavním výkrese č.1 a ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení území, které vymezují funkční využití ploch (účel využití ploch) v kapitole 2.1 a 2.2. Regulativů.
2) Z hlediska funkčního využití ploch jsou na území obce vymezeny:
a) funkční plochy v současně zastavěném a zastavitelném území obce:
1. bydlení – individuální venkovského typu. Plochy rodinných domů s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu (převážná část obce). Pouze malá část – bydlení hromadné. Plochy bytových domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu.
2. občanská infrastruktura – „sociálního“ typu. Plochy veřejné správy, školství, církevní, vědy a výzkumu, kultury, zdravotnictví, sociální péče pro administrativu a správu; „komerčního“ typu. Plochy převážně komerční občanské infrastruktury – maloobchod, stravování, administrativa.
3. výroba – výroba drobná. Plochy malovýroby či podružné výroby, výrobní i nevýrobní služby; výroba zemědělská. Plochy zemědělské výroby a přidružené drobné výroby.
4. rekreace – Plochy rekreačních a sportovních areálů včetně přírodního koupaliště.
5. zeleň sídelní – zeleň veřejně přístupná. Plochy parkově upravené zeleně, většinou přístupné veřejnosti; zeleň soukromého charakteru – vyhrazená. Nezastavitelné plochy soukromé zeleně (zejména zahrad); zeleň s výrazným podílem vodní plochy či vodního toku; vodní toky a plochy, které jsou součástí sídel i krajiny; plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť; zeleň liniová, ochranná a izolační.
b) funkční plochy mimo současně zastavěné a zastavitelné území – v krajině:
1. krajinné zóny přírodní. Plochy s převážně přírodní funkcí zahrnující mimo jiné zvláště chráněné plochy, prvky ÚSES apod.
2. krajinné zóny zemědělské. Zemědělské plochy s převládající funkcí intenzivní zemědělské produkce.
3. krajinné zóny lesnické. Plochy s převládající funkcí lesní produkce.
4. krajinné zóny smíšené s funkcemi přírodní a zemědělskou,
c) funkční plochy pro obsluhu území:
1. technická a dopravní infrastruktura (technická infrastruktura, doprava silniční a veřejná prostranství), které jsou součástí sídel i krajiny.
3) Hranice jednotlivých funkcí nejsou vymezeny závazně a je možno je upravovat na základě podrobnější územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacího podkladu (při zachování druhové skladby funkcí) nebo přiměřeně zpřesňovat v územním řízení. Za přiměřené zpřesnění hranic funkční plochy se považuje úprava vycházející ze skutečností nepostižitelných v podrobnosti územního plánu (vlastnických hranic, terénních vlastností, vedení inženýrských sítí, zpřesnění hranic technickou dokumentací nových tras komunikací a sítí apod.), která podstatně nezmění uspořádání území a vzájemnou proporci ploch. Přiměřenost vždy posoudí pořizovatel.
4) V grafické části dokumentace jsou standardní typy funkčních ploch vyjádřeny barvou, vzájemné rozlišení je uplatněno pomocí druhého znaku popisného kódu, který vyjadřuje funkční regulaci. Barva a první písmeno kódu jednoznačně určuje závaznou funkci. Funkční typ (směrný) je v kódu označen na druhé pozici dalším písmenem.
5) Funkční typy v zastavěném a zastavitelném území může pořizovatel upravovat na základě regulačního plánu, podrobnějšího územně plánovacího podkladu, nebo územního řízení. Pro upravený funkční typ je třeba dodržet stanovené regulativy.
6) Funkční typy mimo zastavěné a zastavitelné území může pořizovatel upravovat na základě územního řízení, rozhodnutí o pozemkových úpravách a správního řízení. Nelze zmenšit rozsah funkčních ploch krajinných zón přírodních (s funkcí interakčních prvků).
7) Funkčnímu využití ploch, vymezenému regulativy, musí odpovídat způsob jejich využívání a zejména účel umísťovaných a povolovaných staveb včetně jejich změn a změn v jejich využívání. Stavby a jiná zařízení, která tomuto funkčnímu vymezení neodpovídají, nesmějí být v území povoleny.
8) Dosavadní způsob využití funkčních ploch, který neodpovídá vymezenému funkčnímu využití podle územního plánu, je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy nad přípustnou míru a nejsou dány důvody pro opatření dle § 87 a § 102, odst. 3 Stavebního zákona.
9) Na funkčních plochách mimo současně zastavěné a zastavitelné území – v krajině – není dovoleno umísťovat a povolovat stavby s výjimkou staveb, které jsou určeny pro funkční využití těchto ploch, a dále staveb pozemních komunikací, liniových staveb technického vybavení a úprav vodních toků.
Článek 7
Zásady uspořádání technické a dopravní infrastruktury
1) Zásady uspořádání dopravy jsou stanoveny ve výkrese č. 3 – Dopravní řešení a v kapitole 2.2.7. Regulativů.
2) Zásady uspořádání technické infrastruktury jsou vymezeny ve výkresech č. 4 – Technická infrastruktura – voda, kanalizace, č. 5 – Technická infrastruktura – plyn, elektrická energie, spoje a v kapitole 2.2.10 Regulativů.
Článek 8
Limity využití území
1) Limitem využití území se rozumí zákonem nebo jiným obecně platným právním předpisem dané relativně nepřekročitelné omezení ve využití území. Limity jsou vymezeny ve výkresech územního plánu, v kapitolách 2.2., 2.3., 2.4., 2.5., 2.6. Regulativů a v příloze B této vyhlášky.
2) Jako limity využití území jsou v územním plánu dokumentovány:
a) ochranné režimy
b) územní systém ekologické stability (dále ÚSES)
c) veřejně prospěšné stavby
Část třetí
Vymezení veřejných zájmů
Článek 9
Veřejně prospěšné stavby
1) Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby. Toto vymezení slouží jako podklad pro omezení vlastnických práv k pozemkům a stavbám, případně vyvlastnění pozemků nebo staveb, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
2) Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim omezit nebo vyvlastnit je uveden v příloze B této vyhlášky; územní rozsah ploch pro veřejně prospěšné stavby je vymezen ve výkrese č. 6 – Veřejně prospěšné stavby.
Článek 10
Územní systém ekologické stability
1) Územní plán vymezuje plochy pro veřejně prospěšná opatření na ochranu životního prostředí; vymezuje plán lokálního ÚSES.
2) Plochy ÚSES jsou nezastavitelné s výjimkou křížení s liniovými stavbami.
3) ÚSES je vymezen v Hlavním výkrese č. 1 – a ve výkrese č. 2. – Komplexní řešení území .
Část čtvrtá
závěrečná ustanovení
Článek 11
Změny územního plánu
Nastanou-li v území řešeném územním plánem podstatné změny podmínek, za kterých byl územní plán schválen, rozhodne zastupitelstvo obce, zda bude pořízena změna územního plánu. Změnu pořídí pořizovatel ve smyslu § 30 a § 31 stavebního zákona a § 17 vyhl. č. 135/2001 Sb. Řádně projednanou změnu územního plánu schválí zastupitelstvo a vydá Obecně závaznou vyhlášku o závazné části územního plánu.
Článek 12
Lhůty aktualizace územního plánu
Aktualizace územního plánu spočívající v posouzení základní koncepce jeho řešení a celkové přehlednosti schválené dokumentace vzhledem k přijatým změnám územního plánu bude provedena poprvé v roce 2010 a dále po čtyřech letech.
Článek 13
Uložení dokumentace
Schválená dokumentace územního plánu obce Nedvězí je uložena na Obecním úřadu v Nedvězí, na Obecním úřadu s rozšířenou působností MěÚ Polička, Stavebním úřadu v Bystrém a u nadřízeného orgánu územního plánování, kterým je Krajský úřad Pardubického kraje v Pardubicích – odbor strategického rozvoje kraje.
Článek 14
Účinnost vyhlášky
Tato obecně závazná vyhláška nabývá na účinnosti dnem 29.12.2006.
…………………………… …………………………...
Pavel Mareček Bořivoj Bednář
místostarosta obce starosta obce
Vyvěšeno dne: 12.12.2006 Sejmuto dne: 29.12.2006
Příloha A
k obecně závazné vyhlášce č. 3/2006
Regulativy funkčního a prostorového uspořádání
1. Účel regulativů
Cílem regulativů územního rozvoje je definovat základní požadavky pro stanovení obecně závazných pokynů pro utváření fungujícího osídlení s esteticky kvalitním prostorovým řešením, technickou a dopravní infrastrukturou a požadavky na utváření ekologicky stabilní, účelně uspořádané a esteticky hodnotné krajiny, za účelem vytváření kvalitního trvale udržitelného rozvoje životního prostředí. Regulativy obsahují základní pravidla, která omezují, vylučují, popřípadě podmiňují funkční využití území, umísťování staveb nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání.
2. Urbanistická koncepce
Pro urbanistickou koncepci platí tato závazná rozhodnutí:
n zajistit pro Nedvězí charakter kompaktního harmonicky se rozvíjejícího sídla s dostatkem vnitřní i navazující zeleně,
n vytvořit podmínky pro kvalitní bydlení rodinného charakteru – hlavní rozvojové plochy rodinných domků realizovat na volných plochách po celém obvodu i uvnitř obce, menší lokality v prolukách tvoří doplněk stávající zástavby,
n vytvořit podmínky pro zajištění budoucí prosperity obce, plochy průmyslu, drobné výroby, výrobních služeb a řemesel situovat zejména do areálu severovýchodně od stávající zemědělské farmy.
n drobné nerušící výrobní aktivity je možné realizovat i v obytné zóně, ve funkčním typu BV, s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu,
n zajistit zkvalitnění technické infrastruktury zejména v oblasti odkanalizování (včetně realizace ČOV) a dopravy, včetně parkování v centrální části obce,
n vytvořit podmínky pro zkvalitnění estetické úrovně prostředí obce, tj. zajistit úpravu veřejných prostorů zejména v centrální části obce.
Závazné zásady urbanistické koncepce z hlediska prostorového uspořádání území a ochrany krajinného rázu:
n chránit prostorové uspořádání obce, krajinný ráz a navazující přírodní prostředí,
n chránit drobnou architekturu a orientační body v území – kříže, boží muka, atd.,
n novou rodinnou výstavbu a přestavbu realizovat v duchu přírodní vesnické urbanistické struktury zachovávající charakter a měřítko obce,
n objekty služeb, podnikatelských aktivit (i případné občanské výstavby) rovněž přizpůsobovat vesnické urbanistické struktuře, charakteru a měřítku obce,
n v zastavěné části obce i u nové zástavby dodržovat stávající prostorové kvality; u proluk vycházet z historické uliční (stavební) čáry a u nové zástavby respektovat nově navrženou uliční čáru,
n všechny navržené stavební plochy, ve kterých bude řešena nová uliční síť musí být vybaveny veřejnou zelení,
n v zastavěné části obce posilovat a propojovat veřejnou zeleň s extravilánovou zelení; podél komunikací a cest budovat liniovou doprovodnou zeleň,
n v maximální míře zachovat druhovou skladbu flóry (musí odpovídat přírodním stanovištím).
Dále platí tyto zásady:
n u nových rodinných domků i dostaveb a rekonstrukcí (včetně doplňkových objektů) – 1 nadzemní podlaží, event. s podkrovím (samostatně stojící objekty, event. dvojdomky šikmé střechy, tradiční materiály),
n u občanského vybavení (platí pro rekonstrukce a výhledovou novou výstavbu) – 1 nadzemní podlaží, římsa objektů nesmí překročit hřeben střech rodinných domků,
n u staveb a zařízení zemědělské výroby a služeb římsa objektů nesmí překročit hřeben střech rodinných domků,
n nepovolit dostavby a přestavby narušující tradiční a historickou stavební čáru a strukturu objektů, nepovolit výstavbu samostatně stojících garáží vně stávajících usedlostí,
n podmínečně je možná dostavba tradičních objektů, nebude-li narušena historická struktura – je nutné posoudit při územním řízení,
n případné nové objekty v urbanistických prolukách musí respektovat charakter stávající zástavby (1 nadzemní podlaží, event. s podkrovím, samostatně stojící objekty, event. dvojdomky šikmé střechy, tradiční materiály),
n vytvořit podmínky pro zkvalitnění estetické úrovně obce a v centrální části obce počítat s novým trasováním komunikací, vybudováním parkovišť, úpravou a zvětšením ploch veřejné zeleně.
Územní rozsah zásad pro urbanistickou koncepci je graficky vymezen v grafické dokumentaci – v Hlavním výkrese č. 1 – a ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení.
3. Regulativy pro funkční využití území obce
Stávající a navržené funkční využití území, které je zobrazeno v grafických přílohách je členěno na funkční využití ploch v současně zastavěném a zastavitelném území a na funkční využití ploch mimo současně zastavěné a zastavitelné území – v krajině a na funkční využití ploch pro obsluhu území. Některé volné plochy však mohou býti součástí zastavěného území obce, jehož hranice je stanovena podle § 139a, odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění.
Funkční využití ploch v současně zastavěném a zastavitelném území
je vyznačeno v grafické dokumentaci – v Hlavním výkrese č. 1 a ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení, které vymezují funkční využití ploch (účel využití ploch).
3.1. Bydlení (B)
Funkční regulace
Obytná území zahrnují činnosti a děje a zařízení bezprostředně související s bydlením.
Přípustné činnosti: bydlení, zeleň, parkování, technické vybavení, integrované zařízení – sídla firem, vč. nerušících provozoven, které nepřesahuje rámec a význam daného území – maloobchod (do 200 m2 prodejní plochy), stravovací zařízení, menší ubytovací zařízení, církevní a správní zařízení.
Podmínečně přípustné jsou činnosti a zařízení sportovní a rekreační, zařízení místní správy a drobné řemeslné výroby a služeb, které nenarušují obytnou pohodu.
Nepřípustné jsou veškeré činnosti děje, které nadměrně narušují obytné prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují jednotlivě nebo v souhrnu stupeň zátěže pro zónu bydlení.
3.2. Občanská infrastruktura (O)
Funkční regulace
Území občanské – veřejné vybavenosti je určeno k uskutečňování činností, dějů a zařízení k některým vybraným službám souvisejícím s komplexností bydlení a životními potřebami obyvatelstva.
Obvyklé a přípustné využití území je pro služby administrativně správní, vzdělávací, kulturně osvětové, církevní, zdravotnické a sociální péče, maloobchodní, stravovací a ubytovací, obvyklá je integrace bydlení a administrativně správních zařízení.
Podmínečně přípustné jsou na těchto plochách větší kapacity bydlení, plošně náročná zařízení maloobchodní a stravovací, nerušící služby a podnikatelské aktivity, popř. nezbytné technické vybavení.
Nepřípustné činnosti, děje a zařízení jsou ty, které nadměrně narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují jednotlivě nebo v souhrnu stupeň zátěže pro tuto zónu.
3.3. Výroba (V)
Funkční regulace
Území výroby (výrobních aktivit) je určeno především k umisťování a uskutečňování výrobních činností průmyslových, zemědělských, výrobních služeb a ostatních služeb vč. administrativy a provozoven.
Přípustné využití území zahrnuje zařízení výroby a výrobních služeb průmyslových, popř. zemědělských, sklady a zařízení velkoobchodu s minimální frekvencí styku se zákazníky.
Podmínečně přípustné využití území zahrnuje komerční aktivity, sportovní zařízení pro zaměstnance a byty pro ostrahu, nebo majitele zařízení.
Nepřípustné využití území zahrnuje bydlení a obslužné děje a zařízení, které bezprostředně s bydlením souvisejí.
3.4. Rekreace (R)
Funkční regulace
Území pro rekreaci a sport jsou území určená pro umisťování činností, dějů a zařízení sloužících k uspokojování rekreačních a sportovních potřeb obyvatel.
Přípustné jsou zařízení sloužící výhradně pro sportovní činnosti a rekreační areály.
Podmínečně přípustné je na těchto plochách zřizování zařízení maloobchodních, stravovacích a ubytovacích, které doplňují hlavní funkci, popř. nezbytného technického vybavení vč. parkování.
Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují jednotlivě nebo v souhrnu režim tohoto území.
3.5. Zeleň sídelní (Z)
Funkční regulace
Veřejně přístupná zeleň a veřejná prostranství, soukromá zeleň, zejména zahrad, zeleň ochranná a izolační, zeleň přírodního charakteru udržovaná v přírodě blízkém stavu a zeleň s výrazným podílem vodního toku či vodní plochy (vodní toky a plochy). K plochám sídelní zeleně patří i plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť.
Přípustné činnosti: soukromá zeleň, zejména zahrad a zeleň přírodního charakteru umožňují pouze údržbu a výsadbu vhodné zeleně, případně drobné terénní úpravy ke zkvalitnění odtokových poměrů. U veřejné zeleně se připouští odpočinek a rekreace obyvatel. Plochy veřejných prostranství slouží k intenzivnějšímu pěšímu pohybu obyvatel a k uložení inženýrských sítí. Kultovní funkce je uplatňována na plochách hřbitova. Ochranná a izolační zeleň odděluje výrobní aktivity od obytné a občanské zástavby, dotváří cesty a pobřežní zeleň vodní toky a plochy.
Podmínečně přípustná je nezbytná technická vybavenost, drobné stavby, zpevněné plochy pro parkování.
Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a rovněž jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.
Funkční využití ploch mimo současně zastavitelném území - v krajině:
je vyznačeno v grafické dokumentaci – v Hlavním výkrese č. 1 – a ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení, které vymezují funkční využití ploch (účel využití ploch).
3.6. Funkční plochy mimo současně zastavěné a zastavitelné území (P, Z, L, Spz)
Plochy s převážně přírodní funkcí, s funkcí interakčních prvků podílejících se na ekologické kostře území. Zemědělské plochy s převládající funkcí intenzivní zemědělské produkce a plochy s převládající funkcí lesní produkce. Součástí jsou krajinné zóny smíšené s funkcemi přírodní a zemědělskou, resp. kombinacemi jiných přípustných funkcí. V krajině se stejně jako v současně zastavěném a zastavitelném území obce nacházejí přírodní prvky – vodní toky a plochy a prvky technické – plochy technické a dopravní infrastruktury.
Přípustné činnosti jsou činnosti, které slouží u krajinných zón přírodních k zachování ekologické rovnováhy území, u krajinných zón zemědělských a lesnických souvisejí se zemědělskou velkovýrobou a lesní produkcí. U zemědělských ploch je přípustná změna kultury pokud nedojde ke změně krajinného rázu. U smíšených zón platí požadavek vyváženosti zúčastněných funkcí.
Podmínečně přípustné je u krajinných zón přírodních alternativní zemědělství, u krajinných zón zemědělských a lesnických je výstavba u zemědělské zóny objektů zemědělské prvovýroby, u lesní výroby výstavba pro lesní výrobu, ochranu přírody, technickou a dopravní infrastrukturu, těžbu lokálního významu a následnou rekultivaci.
Nepřípustné jsou u krajinných zón přírodních činnosti, zařízení a výstavba, které zmenšují jejich plochu, nepřípustné je zvyšování a rozšiřování kapacit stávajících zařízení, nová výstavba, kromě územním plánem povolené a skládkování statkových a průmyslových hnojiv, pesticidů a jiného materiálu, u krajinných zón zemědělských a lesnických jsou nepřípustné činnosti, zařízení a výstavba nových objektů, popř. rozšiřování stávajících. Nepřípustné je rovněž skládkování statkových a průmyslových hnojiv, pesticidů a jiného nezemědělského materiálu.
funkční využití ploch pro obsluhu území
je vymezeno v grafické dokumentaci – v Hlavním výkrese č. 1, ve výkrese č. 2 – Komplexní řešení, výkrese č. 3 – Dopravní řešení, výkrese č. 4 – Voda, kanalizace a ve výkrese č. 5 – Plyn, el. energie a spoje.
3.7. Technická a dopravní infrastruktura (TI)
Zvláštním případem území jsou plochy pro technickou vybavenost sloužící pro umisťování zařízení technické a dopravní infrastruktury a území dopravní vybavenosti, čímž se rozumí dopravní plochy pro umisťování činností, dějů a zařízení výlučně dopravních v uzavřených areálech. Technická a dopravní infrastruktura se nachází v sídlech a krajině.
Funkční regulace
Přípustné a obvyklé jsou činnosti,děje a zařízení technické povahy. Zařízení pro technickou vybavenost lze umístit kromě ploch pro technickou vybavenost na všech ostatních plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouštějí a slouží pro obsluhu území aniž by narušovaly jeho prostředí nad přípustnou míru.
Přípustné a obvyklé jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže osobních vozidel na všech stavebních plochách, pokud není v podrobnější územně plánovací dokumentaci stanoveno jinak.
Přípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže osobních vozidel v obytných zónách, ve sportovních a rekreačních plochách pouze pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území.
Podmínečně přípustné je u technické vybavenosti situované na ostatních plochách, na kterých se stavby tohoto druhu připouštějí a slouží pro obsluhu území, dočasné a krátkodobé narušení jeho prostředí nad přípustnou míru.
Nepřípustné jsou kapacitní zařízení včetně zařízení dopravních služeb v obytných zónách a smíšené funkci centra, v ostatních případech je nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadu na obytné prostředí. Nepřípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy a pro přívěsy nákladních vozidel v plochách pro bydlení, sportu a rekreace a plochách smíšené funkce centra.
Nepřípustné je zastavování vymezených dopravních koridorů – toto území je nezastavitelné, nesmí se zde realizovat ani dočasné stavby; pokud se zde nachází stávající objekty není dovoleno jejich zhodnocení, běžnou údržbu lze provádět. Zásah do území, včetně regulativů je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.
Nepřípustné je rovněž zastavování vymezených koridorů pro liniové trasy – venkovní vedení; v trasách navržených koridorů nelze povolovat žádné ani dočasné stavby, musí být zajištěn maximálně volný přístup k těmto vedením, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.
4. Limity využití území – ochranné režimy
4.1. Ochrana kulturních hodnot
Budou respektovány a chráněny dle zákona č. 20/1987 Sb. objekty evidované v Ústředním seznamu kulturních památek.
1. objekt zapsaný pod č. 5511. Jedná se o areál usedlosti č.p. 27. Tento areál tvoří:
n 5511/1 – obytný dům
n 5511/2 – hospodářské stavení I
n 5511/3 – hospodářské stavení II
n 5511/3 – výměnek
Historicky a kulturně cenné objekty:
Budou respektovány a chráněny objekty, které nejsou zapsané v seznamu kulturních památek, ale jsou cenné, a památky místního významu tvořící významné orientační body v území a doplňující jeho kulturní ráz. Jsou to všechny kříže, smírčí kameny, boží muka, kapličky a pomníky a pamětní desky, intaktně zachovalé stavby a areály lidové architektury (selské statky se zachovalým původním vzhledem, příp. dispozicí, včetně hospodářských objektů. V obci se nachází několik křížků a soch a areál hřbitova. U objektu obecního úřadu je situován pomník obětem světových válek.
4.2. Ochrana přírodních hodnot
n v k.ú. obce Nedvězí nebylo vyhlášeno žádné zvláště chráněné území dle zák. č. 114/1992 Sb.
4.3. Ochrana přírodních zdrojů
n respektovat zdroje pitné vody a jejich pásma hygienické ochrany (PHO I. a II. stupně)
4.4. Ochranná a bezpečnostní pásma
n respektovat dle zák. č. 20/1987 Sb. – současně zastavěné území obce je třeba považovat za území s archeologickými nálezy (ÚAN I) a katastrální území obce je třeba považovat za území s archeologickými nálezy (ÚAN II),
n respektovat ochranná a bezpečnostní pásma zařízení technické infrastruktury ve smyslu platných legislativních předpisů; využívání ploch v bezpečnostních a ochranných pásmech je přípustné po projednání se správcem sítě,
n kolem navrhované čistírny odpad. vod MČOV respektovat doporučené ochranné pásmo 50 m,
n respektovat ochranné pásmo silnice III. třídy – 15 m od osy komunikace,
n respektovat ochranná pásma zemědělské farmy – pásma hygienické ochrany od objektů živočišné výroby a, b, c, která nedosahují objektů hygienické ochrany – stávající ani navržené obytné zástavby.
4.5. Ochrana proti záplavám
I když pro vodní tok v území nebylo vodohospodářsky stanoveno záplavové území:
n respektovat návrh opatření v záplavových územích na vodních tocích katastru obce podle zpracovaného programu a prověřit realizaci poldru v jihozápadní části obce,
n nelze budovat překážky bránící zvýšenému povodňovému průtoku v okolí potoka, který protéká obcí,
n zajistit manipulační přístup k břehům v min. šířce 6 m od břehové čáry.
5. Územní systém ekologické stability
Plochy územního sytému ekologické stability (dále ÚSES) vymezují soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, rozmístěných účelně na základě funkčních a prostorových kritérií a svým vzájemným kladným vlivem působí na uchování a zvýšení ekologické stability.
Přípustné jsou na plochách územního systému ekologické stability takové činnosti a děje, které nenarušují nebo neoslabují jejich ekostabilizační funkce.
Nepřípustné jsou činnosti a děje, které by vedly ke změně kultur, intenzivnímu hospodaření na těchto plochách, umísťování staveb (kromě liniových staveb), těžbě nerostů.
Základní regulativy:
n u skladebných částí ÚSES při výsadbě zásadně dodržovat druhovou skladbu dle cílového společenstva, jednoznačně podporovat přirozenou obnovu porostů,
n pro výsadbu používat druhy z místních zdrojů (geograficky původní zdroje).
6. Péče o životní prostředí
6.1. Ochrana ovzduší
n dokončením plynofikace zachovat kvalitu ovzduší,
n respektovat pásma hygienické ochrany od objektů živočišné výroby.
6.2. Ochrana čistoty vody
n respektovat pásma hygienické ochrany kolem zdrojů pitné vody,
n realizovat navržený systém odkanalizování včetně ČOV,
n minimalizovat dopady intenzivní zemědělské výroby na kvalitu povrchové vody.
6.3. Ochrana proti hluku
n žádný z běžných zdrojů hluku (doprava, průmysl, zemědělská výroba) nepřekračuje v obci povolenou normu.
6.4. Likvidace odpadů
n sběr pevného domovního odpadu nadále provádět nádobovým systémem prostřednictvím popelnic,
n separovaný odpad nadále provádět systémem pytlového sběru prostřednictvím obecního úřadu,
n sběr železného šrotu nadále organizovat prostřednictvím místních hasičů,
n sběr nebezpečného odpadu nadále provádět prostřednictvím specializované mobilní firmy,
n respektovat ÚPO vybrané stanoviště pro separovaný odpad (To).
6.5. Ochrana genofondu
n bude zaručena především realizací územního systému ekologické stability a regulací intenzity využívání přírodních zdrojů (půdy).
Příloha B
k obecně závazné vyhlášce č. 3/2006
Seznam veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastniT nebo omezit
1. Veřejně prospěšné stavby
Územní plán vymezuje veřejně prospěšné stavby. Vymezení ploch pro navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro omezení vlastnických práv k pozemkům a stavbám, případně k vyvlastnění pozemků nebo staveb podle §108, odst. 2, písm. a) stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
Územní rozsah ploch pro veřejně prospěšné stavby je uveden v grafické příloze č. 6 – Veřejně prospěšné stavby.
Seznam veřejně prospěšných staveb:
1. K1 – nová oddílná kanalizace v rozsahu celé obce a nová malá čistírna odpadních vod na jižním okraji zastavěného území (navrženo územním plánem jako variantní řešení),
2. D1 – nová úprava centrální části obce (úprava tras komunikací, úprava veřejné zeleně, veřejné osvětlení, parkoviště, dlažby),
3. D2 – nová autobusová čekárna,
4. D3 – nové chodníky podél průjezdní silnice procházející obcí,
5. S1 – sportovní hřiště – pro tenis (lokalita Z5) v prostoru navazujícím na současné fotbalové hřiště,
6. S2 – sportovní hřiště - pro míčové hry (lokalita P7), v prostoru jihovýchodně od centra obce,
7. S3 – nové přírodní koupaliště na katastru obce v lokalitě pod Kuklovým kopcem,
8. D3 – nová komunikace v přeložené trase (okolo zemědělské farmy) směrem na Sulkovec.
Pro realizaci veřejně prospěšných staveb nejsou nutné asanace a asanační úpravy.
